U radarových zařízení vnitrozemských lodí při plavbě na Rýně smí být použita obrazovka o minimálním průměru:
270 mm.
není stanoveno.
510 mm.
První úkon při uvedení radarové zařízení do činnosti je:
zapnutí do provozního režimu (Power ON).
zapnutí do pohotovostního režimu (Stand by).
optimální naladění ukazatele pomocí ovládacího prvku (Tuning).
Synchronní generátor a synchronní motor plní společnou úlohu:
způsobují, že směr záření antény a směr vychýleného paprsku v obrazovce probíhají synchronně. Tím je zajištěna časová posloupnost obrazu cíle pohybujícího se proti vlastnímu plavidlu.
způsobují, že směr záření antény a směr vychýleného paprsku v obrazovce probíhají synchronně. Tím je zajištěna věrnost zobrazení odraženého signálu.
otáčet anténou v přesně stanovené frekvenci 50 otáček za minutu.
Odražený signál plavidla připlouvajícího v protisměru na horním okraji obrazovky je zakreslen:
stále stejně široký.
úzký a při přiblížení se kresba rozšiřuje.
široce a při přiblížení se kresba zužuje.
Před uvedením radarového zařízení do chodu je nezbytné:
zkontrolovat, zda se radarová anténa může volně otáčet.
prostudovat návod k použití dodaný výrobcem.
zaznamenat jeho spuštění do lodního deníku.
Kvalita radarového obrazu může být závislá na:
správném používání ovládacích prvků, tlumení vzdálených odražených signálů.
volbě maximálního rozsahu.
správném nastavení jasu, kontrastu a zesílení.
Návod k obsluze radaru musí obsahovat:
informace o uvedení do provozu a obsluze, údržbě, všeobecných bezpečnostních předpisech a pokyny pro technicky bezvadnou vestavbu do plavidla.
postup při vedení plavidla za snížené viditelnosti pomocí radaru.
spojení na servisní středisko pro záruční opravy.
Schopnost radarového zařízení zobrazit odděleně sousední cíle, které leží vedle sebe, se nazývá:
úhlové nebo azimutové rozlišení.
dálkové rozlišení.
rozlišení nablízko.
Návod k obsluze radaru musí být vyhotoven v jazyce:
v německém, anglickém, francouzském nebo nizozemském.
podle národnosti uživatele.
výrobce zařízení a státu, ve kterém je radar používán.
Radarovým zařízením se vytváří:
elektromagnetické vlny.
laserový paprsek.
úzký světelný paprsek, který je ve vzdálenosti do 20 m nebezpečný.
Radar používaný na Rýně musí mít nastavitelná pásma alespoň:
500 m, 800 m, 1200 m, 1600 m, a 2000 m.
500 m, 800 m, 1200 m, 1600 m, a 2000 m a 5000 m.
500 m, 1000 m, 1600 m, a 5000 m.
Při plavbě na široké volné vodní ploše je vhodné zvolit pásmo vzdálenosti:
nad 3000 m.
malé.
větší.
Výchylkoměr na plavidle ukazuje:
rychlost otáčení plavidla na levobok nebo pravobok ve stupních za minutu.
boční propad a snos.
výchylku kormidla ve stupních.
Pozorovatel radaru dá povel „levobok 20 stupňů“. Po šesti sekundách následuje povel „nula stupňů“. Pokud nebereme v úvahu proud vody a vítr, plavidlo změní kurs o:
00.
20.
200.
Minimální technické požadavky na radarová zařízení pro rýnskou plavbu určuje:
provozovatel plavidel na vodních cestách v povodí Rýna.
Ústřední komise pro rýnskou plavbu (ZKR).
výrobce radiolokátoru.
Při plavbě s použitím radaru plout pouze pomocí kursové linie v přímém kursu:
lze, je však nezbytné nepohnout kormidlem.
lze, je však nutné nepřetržitě sledovat příď plavidla.
nelze, protože odchylky od kursu by byly poznány pozdě.
V oblasti rozptylového pole na odvrácené straně mostu lze zjistit plující plavidlo:
rádiem a zvukovým signálem.
dvojitým nebo vícenásobným odraženým signálem.
vícenásobným odrazem impulzů mostních pilířů.
V radarovém stínu nelze vnímat žádné objekty, protože:
radarové paprsky nemohou vzhledem ke snížené viditelnosti objektem proniknout.
signály se odrazí od cíle do volného prostoru.
radarové paprsky nemohou překonat nástavby, dospět k cíli a tím také nevzniknou odražené signály.
Pod pojmem mrtvá zóna se rozumí:
prostor před radarovým zařízením, kam se vysílací impuls nedostane.
obraz vzniklý vícenásobným odrazem.
snížená viditelnost způsobená hustým deštěm nebo sněžením.
Centrování obrazovky je potřebné provést:
před vyplutím na volnou vodní cestu bez potřeby rozsáhlých manévrů.
vždy po zapnutí radaru.
před každým manévrem, před nímž je potřebný dostatečný výhled směrem dozadu.
Rozštěpení anténního laloku může způsobit:
odraz signálu od blízkého objektu.
vlajkový stožár stojící před radarovou anténou.
náraz antény do překážky s omezenou podjezdnou výškou.
Měřítko obrazu se s přibývající vzdáleností objektu od antény:
zmenšuje.
mění.
nemění.
Správný odstup břehové linie nebo ochranné hráze v závislosti na vodním stavu lze na obrazovce kontrolovat pomocí:
stopy dosvitu vlastního plavidla.
pevných měřicích kruhů, nastavených na potřebné zvětšení.
variabilního kruhu vzdálenosti nastaveného do mezilehlé polohy.
Střed radarového obrazu odpovídá ve skutečnosti:
nejvzdálenějšímu bodu na horizontu.
středu vlastního plavidla.
stanovišti radarové antény.
V sestavě čtyř plavidel dává za snížené viditelností potřebné signály:
plavidlo, které je v sestavě zařazeno jako první.
plavidlo, na němž se nachází vůdce sestavy.
každé plavidlo sestavy.
Při plavbě za snížené viditelností s pomocí radaru dává plavidlo plující po proudu signál:
trojtónový zvukový signál.
jeden dlouhý zvuk.
řada úderů na zvon opakovaná po dobu ne delší než 1 minuta.
Signály zvonem ve dne ani v noci nemusí být při snížené viditelností dávány:
není-li posádka na plavidle.
mimo plavební dráhu a na úředně stanovených místech stání.
mimo plavební dráhu a na úředně stanovených místech stání, pouze je-li v činnosti radarové zařízení.
Osoba obeznámená s radarem je taková, která:
má základní znalosti teoretické a praktické plavby s pomocí radaru. Musí být schopna vyvést plavidlo z plavebního provozu. Musí mít radarový patent.
složila zkoušku odborné způsobilosti k vedení plavidla pomocí radaru.
má základní znalosti teoretické a praktické plavby s pomocí radaru. Musí být schopna vyvést v případě nouze plavidlo z plavebního provozu. Nemusí mít radarový patent.